podzim už zlátne
otvíráš branku do dětsví
kolik podzimů
kdo ví
od Tvé lásky
každý můj podzim mládne
kolik podzimů
já vím
červené slunce
anebo déšť
divoký vítr a tedy pěst
sevřená chladem blížící se zimy
s věčným teplem v nás
cesta se točí krajem
zužuje se v dálce
jak cesta životem
zůstaňme věrní lásce
cesta se klikatí
točí krajem
my sladce rozesmátí
jak obilí zrajem
když vkročí ti do cesty vlčí mák
když planá růže je v keři
zastav se a zůstaň stát
tolik krásy že věřím
vřes zavoněl kolem cesty
a provoněl i celý kraj
slunce se smálo a štěstí
padalo i na mou dlaň
tou dlaní tě chci ochránit
abys rovně šel
a jednou své srdce kraji
také otevřel
letní odpoledne se usadilo v lukách
les tiše šumí
vlaštovky pokračují ve svých hrách
a ony to umí
letní odpoledne se usadilo v trávě
les tiše zpívá
já chtěla jsem Vám říci právě
že se ráda dívám
na motýlí lety z květů
na prosluněný kraj
že tolik lásky je tu
hraj loutno léta hraj
léto je pavučina broučka
léto jsou bosé nohy kloučka
léto je vážka v prudkém letu
léto je sedmikráska v květu
léto je bouře se všemi hromy a blesky
a potom promočený zákrut ztezky
léto je léto a říkat to po sté
léto je bosé nahé a prosté
Jaro vytrysklo z hor
položilo se na louky
na rozoranou půdu
Jaro s ptáky
a s cestou po které půjdu
až někam za obzor